Pokračujeme v polemice o dotacích na pokrytí bílých míst Česka vysokorychlostními sítěmi. Svůj komentář přidává prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) Jakub Rejzek.
K čemu jsou vlastně určené dotace na zavedení vysokorychlostního internetu? Mnoho článků a komentářů se tváří, že žádný vysokorychlostní internet u nás není a bez dotací od rakouských a německých důchodců ani nikdy nebude. Ta trocha nadsázky, která ovšem vystihuje podstatu dotací Evropské unie docela přesně, je na místě více než kdy jindy. Česká republika v globálním světě v rychlosti připojení obecně nějak nezaostává, spíše naopak. A podle některých zdrojů dat je na tom lépe nežli to Německo nebo Rakousko.
Lisabonská strategie Evropské unie předpokládá do roku 2020 existenci 100 % přípojek k internetu s rychlostí stahování dat alespoň 30 Mb/s a 50 % přípojek se 100 Mb/s. Podíváme-li se na počátek posledního dotačního období, do roku 2014, české ministerstvo průmyslu (MPO) stanovuje jako potřebnou částku ze strukturálních fondů, bez které nebude možné pokrytí dosáhnout, 14 miliard korun. A v roce 2015, opět bez jakékoliv konzultace, žádá o blokovou výjimku, z důvodu neexistence relevantních podniků jako příjemců dotace OP PIK. MPO vlastně v roce 2015 Evropské unii tvrdí, že u nás neexistují malé a střední podniky, které jsou schopné budovat telekomunikační infrastrukturu. A proto požaduje uvolnění možnosti dotovat z programu OP PIK i obrovské korporace.
Realita je ale jiná. Trh v ČR je možná nejkonkurenčnější v celé EU. Příkladně provedená liberalizace trhu, vysoký podíl kvalifikované pracovní síly a úsměvná cenová a inovační politika inkumbenta, pohrobka SPT Telecom, vedla ke vzniku mnoha regionálních firem poskytující služby elektronických komunikací.
Ty se dělí podle velikosti. Existuje zhruba 250 až 300 regionálních firem, které mají investiční sílu odpovídající schopnosti financovat dotační projekty. Ty zbylé cca dva tisíce držitelů licencí jsou, při vší úctě k nim, buďto skutečně nejmenší podniky s malým obratem z telekomunikačních služeb a s řádově stovkami zákazníků, anebo podniky držící potřebné licence kvůli zákonné povinnosti při činnosti, která není jádrem jejich podnikání.
Takže ve skutečnosti je český fixní trh kombinací xDSL technologie CETINu, který masivně obnovuje zanedbanou síť metalických přípojek, regionálních cca 300 firem, které staví vlastní infrastrukturu optických a bezdrátových přípojek, a koaxiálního kabelu většinově patřícímu UPC.
Ministerstvo selhalo
Převedu zpět k dotacím. Prostředky uvolněné ze strukturálních fondů EU jsou určené do oblastí, ve kterých nelze očekávat investiční aktivitu privátního sektoru. Takzvaná bílá místa určuje národní administrativa a jsou daná definicí zapsanou v Národním plánu rozvoje sítí nové generace (PDF). A principy mapování nastavil naprosto správně Český telekomunikační úřad (ČTÚ), a to ve spolupráci se zástupci všech telekomunikacích asociací. Mapování existujících přípojek, a podle pravidel EU i přípojek, které hodlá privátní sektor během příštích tří let postavit, ukázalo, že v roce 2015 tehdejší Mládkovo MPO naprosto selhalo.
Je zjevné, že dotace 14 miliard korun je závratně nadhodnocené číslo. Podle odhadu asociace, kterou autor zastupuje, je pro pokrytí bílých míst potřeba 2,5 miliardy korun. Indikaci bílých míst podle sběru dat ČTÚ najdete na www.verejnakonzultace.cz.
MPO také selhalo v komunikaci s regionálním trhem, který mimořádně nelibě nesl vyjednání blokové výjimky z OP PIK, a v dokumentu pro Komisi popřelo existenci regionálních poskytovatelů internetu. I podle návrhů Národního plánu rozvoje sítí nové generace bylo čím dál více zřejmé, že české MPO zřejmě s regionálním trhem jako příjemcem dotací nepočítá.
Naprosto nevyvratitelným důkazem odporu vůči regionálním operátorům jsou návrhy velikosti intervenčních oblastí. Osobně jsem s kolegy při schůzkách s MPO mnohokrát opakoval, že příliš veliké oblasti za dané časové období pokrýt nelze. S kolegy z VNICTP, kteří poslední bezmála tři roky dotační prostředky řeší, jsme dokonce připravili kompletní vlastní verzi Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Ten MPO strčilo do šuplíku a prosadilo svoji vizi. S dostatečně známým výsledkem.
A při tomto podivném vztahu k velké části trhu MPO prostřednictvím ČTÚ požádá všechny podnikatele o data o jejich sítích a plánovaných investicích. Za této situace by bylo podivné, kdyby některý z regionálních hráčů spoléhal na dotace jako způsob financování rozvoje vlastní infrastruktury a data o výhledech investic na příští tři roky odevzdala většina z nich skutečně svědomitě.
Jak pokrýt bílá místa
Programy OP PIK se řídí pravidly investora, tedy Evropské unie. A EU stanovila pro kohezní období do roku 2020 jako prioritu respekt ke stávajícím investicím privátního sektoru. Podle pravidel Unie nelze proplácet veřejnou podporu do míst, kde vznikají privátní podnikatelské projekty a kde by veřejné prostředky poškodily konkurenční prostředí.
A nyní souhrn. Máme bílá místa, která odpovídají realitě, tedy je zde nízká či žádná investiční aktivita privátního sektoru a žádná privátní společnost zde do roku 2019 neplánuje postavit či zásadně modernizovat infrastrukturu. V takových místech není vybudovaná ani přípojná, ani dostatečně dimenzovaná přístupová síť. Přitom na trhu jsou stovky inovativních firem, které staví z vlastních prostředků všude, kde se stavět dá a vyplatí se to.
Do faktografie zasaďme realizované investice do infrastruktury ve výši 22 miliard korun za 7 let, kterou oznámila společnost CETIN. A podle výroční zprávy ČTÚ penetrace vysokorychlostních NGA přípojek meziročně raketově roste. Cena peněz je rekordně nízká a investice do infrastruktury nejsou závislé na nějakých obludně složitých dotacích. Naproti tomu firmy všech velikostí mají nedostatek všech typů pracovní síly, nejsou technici, nejsou lidé do administrativy, nejsou projektoví manažeři, které by bylo možné navíc uvolnit pro dotační projekty. A přednost projektům v bílých místech před komerční výstavbou za této situace nikdo skutečně nedá. Nebyl by řádným hospodářem.
Jak tedy docílit pokrytí těch bílých oblastí? Všude, kde žijí lidé, tam přípojky vysokorychlostních sítí nakonec vzniknou. Možná, že v 2. kole výzev vyhlásí MPO jednoduché podmínky dotací, umožní oddělit vznik přípojné a přístupové sítě, intervenční oblasti budou mít dosažitelnou rozlohu. Ale stejně nebude dost času, optické sítě jsou liniové stavby stejně jako dálnice, vyžadují řadu povolení a razítek. NGA infrastrukturu nakonec postaví firmy ze svých prostředků, a když to jenom trochu půjde, i v bílých místech.
Doposud jsme práci MPO nechválili, ale v otázce usnadnění výstavby naopak pracuje dobře. Asociace telekomunikačních firem využily příležitosti, společně s MPO a podporou evropské směrnice předložily návrh Zákona na usnadnění výstavby NGA sítí. Ten již platí a postupně se podle něj zavádějí opatření.