Koncem minulého týdne skončil nouzový stav, který vláda vyhlásila v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19. Postupně dochází také k rozvolňování nejrůznějších bezpečnostních opatření, spojených s pandemií. Dalo by se říci, že se život v mnoha ohledech vrací zpět do normálu. Zmíněná opatření s sebou ale přinesla také zcela nový způsob využívání komunikačních technologií. Zvykneme si na nový styl práce a komunikace? Jak se Česká republika osvědčila v oblasti digitalizace? A do jaké míry má stát digitalizaci pod kontrolou? Na tyto a další otázky odpovídá v našem rozhovoru prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu pan Jakub Rejzek.
Dobrý den, pane Rejzku. Očekáváte, že po návratu života do normálu se do normálu vrátí také využívání digitálních komunikačních technologií, nebo že se aktuální stav přetaví do tzv. „new normal“?
Rád bych viděl jako normální stav všeobecnou digitalizaci společnosti. Vidíme, kolik různých schůzek a porad najednou zvládáme vyřizovat z domova nebo z kanceláře. Statisíce lidí v celé republice ráno cestují za povinnostmi, které mohou vyřídit přes internet. Pokud by polovina z nich zůstala doma, obrovsky by s ulevilo veřejné i individuální dopravě a tím i životnímu prostředí. U některých našich členů bylo řešení běžné operativy elektronicky standardní i před koronakrizí.
Díky možnostem různých aplikací pro vzdálenou spolupráci a videokonferencím bychom dokázali zvednout produktivitu práce. Zůstalo by nám více času na rodinu a koníčky.
Nějakou dobu po ukončení nouzového stavu a karanténních opatření se jistě budou snažit ve firmách snažit zavádět naučené procesy do trvalé praxe. Na úřadech se ale stav pomalu vrátí ke starým pořádkům. Setrvačnost a tradice jsou příliš silné, takže novou normou bude částečný posun do půli cesty. Je však dobře, že se ukázala nesmyslnost jakékoliv regulace práce z domova, o který se snažila Sociální demokracie. Trend bude postupně sílit.
Ukázala koronavirová krize na nějaké slabiny České republiky v oblasti digitalizace, případně které?
Udělali jsme si anketu mezi členy. Zaznamenali jsme tuhý odpor některých úřadů akceptovat digitální podpis, ačkoliv by jej akceptovat měli. Další problémy indikované od našich členských firem jsou složité procesy ve stavebním řízení, které elektronickou formu úkonů tak nějak nepředpokládají. A když už tu možnost mají, někteří úředníci mají obavy z inovací. Proto jsme uplatnili připomínku k návrhu nového stavebního zákona. Chceme stavební řízení, během kterého nebudeme muset ani jednou přijít do budovy, ve které sídlí stavební úřad. Dělali jsme si průzkum v EU. Celou řadu správních úkonů lze převést na digitalizovanou formu - registrovat vůz, zařídit si cestovní pas nebo jiný doklad.
Odolnost proti digitalizaci a s tím spojené změny myšlení je největší v justici, což je poměrně logické. Představte si, přijít na nějaké jednání v civilní věci z domova, pomocí „státem prověřené a s jeho garancí provozované“ videokonferenční aplikace s odkazem zaslaným datovou schránkou. Ověřit totožnost elektronickou občankou nebo bankovní identitou. Víte, kolik by se ušetřilo peněz? A jak by to zrychlilo samotné řízení?
Při průzkumu jsme oslovovali i některá školní zařízení, hlavně základní a střední školy. Slabinou digitalizace školství je nedostatek moderních počítačů, respektive ne všechny děti mají přístup k technice požadovaných parametrů. Ačkoliv přístup k internetovému připojení mají, laptopy se zastaralým procesorem zděděné po dědečkovi nevyhoví požadavku na vzdálený přístup.
Ukázala koronavirová krize, kde by v digitalizaci mohl pomoci stát tak, aby digitalizaci urychlil? Má stát ještě vůbec digitalizaci v rukou?
Výraznou podporou je Digitální ústava, tedy zákon o právu na digitální služby. Je ale třeba nastavit všechny procesy, které se týkají vztahů mezi státem a občanem tak, aby mohl občan obsluhovat všechny služby z domova. Potřebujeme další legislativní změny, nastavení metodik a školení úředníků. Poptávka ve společnosti je, ale systém je zvyklý zaměstnávat tisíce úředních pracovních sil na něco, co pohodlně zvládne občan sám – pokud mu dáme možnost.
Do budoucna jsem optimista - ale musíme vyvinout ještě hodně úsilí. Především je třeba odstranit tradicionalisty a změnit přístup. Víme přesně, co je potřeba udělat, teď to jen prosadit.